Rozhodování o nákupu softwaru je dnes na pořadu dne u většiny stavebních firem. Podle průzkumu společnosti Wipfli z roku 2026 plánuje 94 % vedoucích pracovníků ve stavebnictví a realitním sektoru v příštích dvou letech alespoň jeden softwarový nástroj přidat nebo nahradit.[1] Mezi hlavní rizika pro návratnost těchto investic řadí nízké přijetí nástroje zaměstnanci a náklady na implementaci. Stejné závěry přináší také průzkum společnosti PlanRadar z roku 2026 mezi odborníky ze stavebnictví. Firmy, které digitální nástroje pro řízení projektů dosud nepoužívají, jako hlavní překážky uvádějí například odpor pracovníků ke změnám i obchodní rizika, jako jsou náklady na zavedení a nejasná návratnost investice.[2]
Než stavební firma podepíše smlouvu, potřebuje mít jistotu, že její lidé budou nový nástroj skutečně používat při každodenní práci a že dosažené přínosy budou odpovídat jeho ceně. Nevyužívaný software znamenal vždy zbytečně vynaložené peníze. S nástupem umělé inteligence do stavebních aplikací jde i o promarněné příležitosti. Data o projektech, která se v těchto platformách postupně shromažďují, totiž tvoří základ pro další funkce využívající AI. Pokud se nástroj nestane součástí každodenní práce lidí na stavbě, firma tím oslabuje nejen současnou investici, ale i hodnotu těch budoucích.
Přístup zmíněného generálního dodavatele ukazuje, jak takovému riziku předejít. Z jeho zkušenosti lze vyvodit čtyři doporučení pro další stavební firmy.
1. Testujte vlastní pracovní postupy a zapojte všechny, kterých se týkají
Testování by mělo vycházet ze skutečných procesů firmy, nastavených přesně tak, jak dnes fungují. Se stejnými formuláři, schvalovacími kroky i výstupními reporty. Pokud platforma nedokáže respektovat zavedené postupy, lidé si dříve či později najdou vlastní cesty, jak ji obejít. Bez ohledu na to, kolik výhod nabízí.
Důležité je také ověřit každý pracovní postup se všemi týmy, které v něm hrají roli. Například závady mohou nahlásit pracovníci kvality, ale nápravu musí zajistit tým stavebních nebo technických profesí. Testování procesu pouze s pracovníky kvality tak znamená ověření pouze jedné z částí.
V případě tohoto dodavatele původní požadavek na nový software vzešel právě od týmu kvality. Pracovníci chtěli digitalizovat hlášení neshod a bezpečnostní kontroly a omezit práci s tabulkami v Excelu a komunikaci přes WhatsApp. Testování se nakonec rozšířilo na deset firemních pracovních postupů v oblastech kvality, bezpečnosti, povolování prací a odstraňování vad a nedodělků.
Vše bylo nastaveno podle stávajících formulářů a schvalovacích procesů a ověřeno přímo na živém projektu, aniž by bylo nutné přerušit jeho běžný chod. Kritéria úspěchu si firma stanovila ještě před zahájením testu. Každý postup musel být v praxi na stavbě použitelný, umožňovat zaznamenání potřebných důkazů, jasně určovat odpovědnosti a nevyřešené úkoly a zároveň poskytovat vedení i managementu potřebný přehled.
2. Nechte lidi pracovat jako obvykle. A nezapomeňte na ty, kteří si s technologiemi méně rozumějí
Jakmile jsou pracovní postupy nastavené, měli by lidé platformu používat při své běžné práci na projektu. Jen tak lze zjistit, jak obstojí v reálných podmínkách stavby, nikoli pouze při předváděcí ukázce. Do testování je třeba zapojit všechny role, kterých se případné zavedení softwaru dotkne, nejen zaměstnance, co se v digitálních nástrojích orientují nejlépe. Zmíněný dodavatel zapojil 170 lidí – od vedoucích inženýrů až po techniky. Zastoupeny byly různé národnosti i různé úrovně jistoty při práci s technologiemi.
Klíčová otázka zní: Dokáže každý člověk při prvním použití dokončit svůj konkrétní úkol, aniž by musel nejprve absolvovat školení? Právě to ukáže, zda lidé platformu přijmou, nebo se vrátí k Excelu a WhatsAppu.
3. Měřte konkrétní pracovní postupy a obchodní přínos počítejte z vlastních dat
Každý pracovní postup je potřeba změřit před zahájením testu a následně znovu při práci v nové platformě. Samotný seznam funkcí totiž neřekne, kolik času daná činnost skutečně zabere. Rozhodující je přímé srovnání obou variant.
Přesně takto postupoval zmíněný dodavatel. Lidé ze stavby dodali informace o tom, kolik jednotlivých úkonů na projektu za měsíc vzniká a jak dlouho jejich zpracování dosud trvalo. V některých případech šlo o tisíce úkonů měsíčně. Vyřízení jednoho hlášení neshody se například zkrátilo z 52 minut na 16 minut. Provedení bezpečnostní kontroly se zkrátilo z 52 minut na pouhých 8 minut. Při takových měsíčních objemech znamená rozdíl v délce jednotlivých úkonů výraznou úsporu času. A především, výpočet nevychází z tvrzení dodavatele softwaru, ale z vlastních dat stavební firmy.
Časovou úsporu lze během dvoutýdenního testu obvykle změřit nejspolehlivěji. Neměla by však být jediným rozhodovacím aspektem. Kvalitní platforma by měla pomoci také zlepšit kvalitu práce, předcházet opakovaným opravám a zjednodušovat interní procesy.
Dodavatel díky tomu vyčíslil i očekávanou úsporu nákladů na opravy, kterým by bylo možné předejít díky včasnému zaznamenávání problémů a evidenci potřebných důkazů. Test zároveň odhalil zbytečně složité formuláře a postupy vhodné k automatizaci. I tyto přínosy se následně promítly do investičního návrhu. Když návrh dorazil k výkonnému a finančnímu řediteli, byli u jednání také zástupci stavby, kteří dodali vstupní údaje. Mohli tak potvrdit, že předložená čísla odpovídají skutečnosti.
Vedení obdrželo data z vlastních projektů. Porovnalo, jak lidé ve firmě pracují s tím, co se změnilo po zavedení platformy do testovaných procesů. Diskuse se proto mohla soustředit na to podstatné: zda dosažené úspory a další přínosy odpovídají požadované investici, nikoli na to, jestli jsou uváděné výsledky vůbec reálné. Zapojení lidí ze stavby od samého začátku tak pomáhá vytvořit důvěryhodnou představu pro provozní i finanční týmy.
4. Ujasněte si, jak nová platforma zapadne do stávajících systémů
Žádná platforma obvykle nepokrývá všechny činnosti stavební firmy. Součástí testování proto musí být i rozhodnutí, které procesy nový nástroj převezme, které zůstanou ve stávajících systémech a jak mezi nimi budou proudit informace, aniž by je někdo musel opakovaně ručně přepisovat.
Tento dodavatel si hranice mezi systémy vyjasnil už během testu. Jeho systém pro správu dokumentů zůstal určený pro formální schvalování, zatímco nová platforma převzala každodenní činnosti na stavbě. Rozdělit úlohy ještě před nákupem je mnohem jednodušší než řešit nejasnosti až po zavedení softwaru.
Zapojení pracovníků do rozhodnutí přináší řadu výhod
Když lidé testují platformu při reálných činnostech, dokážou posoudit, zda jim skutečně pomůže při realizaci projektu. A protože se na rozhodování sami podílejí, mají také větší důvod nový nástroj po jeho zavedení přijmout a aktivně používat.
V tomto případě přinesly dva týdny testování důkazy, že platforma dokáže podpořit běžný provoz stavby. Vedení získalo konkrétní čísla, kterým důvěřuje a 170 pracovníků si už v rámci testu převedli vlastní pracovní postupy z Excelu a skupin na WhatsAppu do nového prostředí.
Se zapojením umělé inteligence do stavebních softwarů může nepoužívaná platforma znamenat mnohem větší ztrátu, než jsou náklady za nevyužitou licenci. Pokud lidé nadále pracují mimo systém, vznikají mezery v projektové dokumentaci a datech, ze kterých může AI čerpat. Její schopnosti jsou totiž omezené kvalitou a úplností záznamů vytvořených na stavbě. Ověřit, zda budou zaměstnanci platformu skutečně a důsledně používat, proto není jen otázkou okamžité návratnosti investice. Je to také způsob, jak rozhodnout o její dlouhodobé hodnotě pro celou stavební firmu.
Adam Heres Vostarek
Autor článku je odborný konzultant a regionální manažer technologické společnosti PlanRadar (www.planradar.com), evropského poskytovatele softwaru pro digitální dokumentaci, komunikaci a správu ve stavebním odvětví.
Zdroje:
[1] Wipfli, The state of technology in the construction industry (2026): https://www.wipfli.com/insights/research/state-of-technology-in-the-construction-industry-2026
[2] PlanRadar, Managing Project Changes in the Age of AI (2026): https://www.planradar.com/industry-report/managing-project-changes-in-the-age-of-ai/
Pro více informací kontaktujte:
Crest Communications, a.s.
Denisa Kolaříková
Account Manager
Gsm: +420 731 613 606
E-mail: denisa.kolarikova@crestcom.cz
Kateřina Slavíčková
Account Executive
Gsm: +420 602 443 612
E-mail: katerina.slavickova@crestcom.cz
O PlanRadaru
PlanRadar je oceňovaná digitální platforma na bázi SaaS (z anglického “Software as a Service”) pro dokumentaci, komunikaci a reporting během výstavby a správy nemovitostí. Platforma funguje po celém světě, v současnosti na více než 75 trzích. PlanRadar zjednodušuje každodenní procesy a komunikaci v uživatelsky přátelské digitální platformě, která propojuje všechny zúčastněné strany na projektu a poskytuje přístup k relevantním informacím v reálném čase. Zákazníkům umožňuje pracovat efektivněji a dosahovat vyšší kvality i transparentnosti. Platforma je přínosná pro každého člověka zapojeného na projektu, od stavbyvedoucích přes architekty a projektové manažery až po vlastníky. Navíc je vhodná pro společnosti různého typu zaměření i velikosti. V současnosti PlanRadar používá více než 200 000 profesionálů ke sledování, sdílení a řešení problémů, ať už přímo na místě anebo připojením na dálku. Aktuálně je k dispozici ve více než 25 jazycích a lze jej používat na všech zařízeních iOS, Windows a Android. Společnost PlanRadar se sídlem ve Vídni v Rakousku má 13 poboček po celém světě. Více o společnosti se dozvíte na http://www.planradar.com/cz/.
